Čechovy sady

Olomoucké Čechovy sady vznikly ve 30. letech 19. století, zabírají plochu necelých osmi hektarů. Jejich základem bylo Jánské stromořadí – čtyřřadá alej vysazená mezi cestami spojujícími litovelské předměstí Olomouce s Terezskou branou u jejího centra. 

Během prusko-rakouské války bylo Jánské stromořadí stejně jako Rudolfova alej vykáceno, po válce však bylo obnoveno. 

Původní parková úprava Čechových sadů v přírodně krajinářském stylu vznikla dle projektu Maxe Machánka. Stromové patro je tvořeno především dřevinami domácího původu a také dřevinami zdomácnělými. 

Mezi nejvýznamnější dřeviny Čechových sadů patří urostlý solitérní jasan ztepilý uprostřed centrální louky či jasan úzkolistý u vstupu do parku ze Šmeralovy ulice. Celá řada dalších stromů pak návštěvníky zaujme svým vzrůstem, jenž dává tušit jejich značné stáří. 

I v tomto parku se nachází zajímavé architektonické prvky, nejvýznamnější z nich je tzv. Litovelská brána, přenesená v roce 1896 ke vstupu do parku z dnešní ulice Palackého. Nedaleko Litovelské brány byl roku 1936 odhalen pomník věnovaný významnému olomouckému grafikovi Karlu Wellnerovi.  

V roce 1945 byl v části sadů u Havlíčkovy ulice odhalen Památník osvobození Olomouce Rudou armádou. V centrální části parku pak od roku 1965 stojí socha Boženy Němcové.